Hořčík měří sérovou koncentraci minerálu, který působí jako kofaktor ve stovkách enzymových reakcí a stabilizuje dráždivost nervů a srdečního svalu. Většina hořčíku v těle se nachází uvnitř buněk a v kostech, sérum tedy odráží jen malou zásobu. Vypovídá především o vstřebávání ve střevě a o hospodaření ledvin.
Zatím žádné hodnoty pro tento marker.
Snížený hořčík nejčastěji následuje po nedostatečném příjmu, chronickém užívání alkoholu, průjmu nebo malabsorpci, po kličkových a thiazidových diureticích nebo po dlouhodobém užívání inhibitorů protonové pumpy. Zvýšené hodnoty jsou méně časté a nejčastěji odrážejí sníženou clearance ledvin nebo antacida a laxativa s obsahem hořčíku. Nízký hořčík sám o sobě může bránit úpravě vápníku a draslíku, a proto se vyšetřuje, když se tyto hodnoty nedaří upravit. Jediný výsledek mimo rozmezí vyžaduje opakování a posouzení lékařem.
Hemolýza ve vzorku hodnotu falešně zvyšuje, protože červené krvinky jsou na hořčík bohaté, a normální hladina v séru nevylučuje vyčerpané nitrobuněčné zásoby. Nedávné užití doplňků nebo antacid posouvá výsledek vzhůru. Hořčík se hodnotí společně s draslíkem, vápníkem (celkovým i ionizovaným), fosforem a funkcí ledvin.
Referenční rozmezí jsou obecné hodnoty pro dospělé a závisí na laboratoři, metodě, věku a pohlaví. Slouží pouze k orientaci, ne k diagnóze — výsledky proberte se svým lékařem.