HDL cholesterol měří cholesterol nesený lipoproteiny o vysoké hustotě, částicemi, které sbírají cholesterol z tkání a vracejí jej do jater. Je jednou složkou lipidového profilu a popisuje transport lipidů spíše než stav některého jednotlivého orgánu. Při posuzování kardiovaskulárního rizika se používá jako marker, který se pohybuje opačným směrem než aterogenní lipidy.
Zatím žádné hodnoty pro tento marker.
Nižší HDL cholesterol se vídá nejčastěji při břišní obezitě, inzulinové rezistenci a diabetu 2. typu, kouření, sedavém režimu a v kombinaci s vysokými triglyceridy; klesá také při akutním onemocnění a zánětu. Vyšší hodnoty se vyskytují při pravidelné vytrvalostní zátěži, mírném příjmu alkoholu a u některých dědičných variant metabolismu lipidů, přičemž velmi vysoké hodnoty nejsou automaticky ochranné. Jediný výsledek mimo rozmezí je důvodem k zopakování vyšetření a k probrání celého lipidového obrazu s lékařem, nikoli závěrem sám o sobě.
Hodnoty se posouvají při nedávné změně hmotnosti, alkoholu v předchozích dnech, těhotenství, onemocnění štítné žlázy a probíhající infekci, proto se vyšetření během akutního onemocnění nebo krátce po něm obvykle odkládá. Referenční meze se liší podle pohlaví. HDL cholesterol se čte vedle celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a triglyceridů a odečítá se od celkového cholesterolu, čímž vzniká non-HDL cholesterol, který spolu s apolipoproteinem B nese informaci o riziku.
Referenční rozmezí jsou obecné hodnoty pro dospělé a závisí na laboratoři, metodě, věku a pohlaví. Slouží pouze k orientaci, ne k diagnóze — výsledky proberte se svým lékařem.